Ahoj. Právě poslouchám novou Aliciu Keys a nejsem moc nadšená. Ten zvuk mi k ní nějak nesedí… Zní to tak nějak zastarale, nevím… A kombinaci klavír- synťáky jsem nikdy nějak nemusela. Daleko lepší je ale Gin Wigmore, doporučená Hankou :) Prostě další zajímavá zpěvačka, ten hlas… Něco mezi Duffy, Adele a Amy Winehouse… vyhovující :D Takže určitě vyyoutubujte (no co, když se může něco “vygooglovat”, proč ne “vyyoutubovat”? :D)

V pátek jsem přijela z lyžáku. Bylo to geniální. Hrozná sranda, sněhu až moc- sněžilo dost hustě v neděli-úterý, ve středu byla mlha jako sviňa a ve čtvrtek se lyžovalo v tričku :D Kromě lyžování tu byla ještě angličtina, která sice měla být hlavní náplní, ale my jsme ji tak nebrali. Ale dalo se to v pohodě přežít. A po večerech se pár odvážlivců učilo na snowboardu, já mezi nimi :D It was quite funny, padali jsme jako hrušky, ale poslední den jsme se naučili kostrbaté obloučky i ježdění na pomě. Takže v klidu ;)

Cuddy:Řekla jsem ti, aby ses zbavil té “smrtící kočky”.
House:Vidíš snad kočku?
Cuddy:Vidím kočičí záchod.
House:Tohle je handicap, Cuddyová. Na pány to prostě nestihnu.
Cuddy: A ty čuráš i na myši?
House:No, teď vidíš, že myši vlastně dokazují, že nemám kočku.
Cuddy:Jsou to ty geneticky upravené laboratorní myši z onkologie?
House:Geneticky upravené, aby dobře chutnaly.
[Zdroj]

Tak jo. Včera jsem byla na republice v krosu. Přímo u Temelína. Běželi jsme asi tak 200m od těch odporných betonových komínů, ale trať jinak byla dobrá, i přes to bláto.
Komentátor: “A kdo má rád pěknou podívanou, může se na obrazovce pokochat panoramatem běžců, probíhajících kolem zamrzlého jezírka, a vpravo těmi nádhernými kouřícími komíny… Nádhera!” (ne, nemyslel to ironicky :D)

Ve čtvrtek mi přijede francouzský korespondent. Do prezentačního papíru napsal: Sportovní aktivity a zájmy- video hry, paření s přáteli, kouření. Úplně přesně můj typ, co? :D Takže to bude zajímavé. Vrchol všeho je, že si se mnou na facebooku nedopisuje on, ale jeho MATKA! No co to je? Neumí francouzsky, nebo co?! :D To mi fakt neleze do hlavy. Hlavně se mě starostlivě ptala, jestli je v Praze McDonald’s (napsala to Mc Donalt :D). Tak už počítám s nejhorším spratkem, může mě jen mile překvapit. S ohledem na jeho “paření” jdeme v pátak s pár lidmi do Karlovek nebo Futura, možná v pondělí na Subways, příp. (což se mi nechce), kdyby to nebyl jeho oblíbený žánr (což je naneštěstí pravděpodobné), na 80′ a 90’s party :D Tedy pokud ho do té doby vzteky neutopím v bazénu :D

Tak jo. Končím, jdu psát slohovku a musím se kouknout na chemii. Grr. A potřebuju sehnat gladiator sandals :D
Mějte se :)

Vrátila jsem se z lyží. A musím napsat rychle, než dorazí babička, protože to pak budu zaneprázdněná hraním kostek :D A taky děláním úkolů. Ugh. Byli jsme v Rakousku, na 4 dny. Sníh byl hlavně umělý, ale lidí málo, takže se jezdilo dobře. Jedinými negativy byly možná vleky asi tak z roku 1900 a to, že tam byli samí češi. To si pak člověk chvílemi připadal jako v Krkonoších :D Největší sranda byla v apartmánu, kde jsme bydleli. Byl to prťavý, třípatrový domek, dole jsme byli my s bráchou, v dalším patře rodiče a nahoře… dramatická pauza… starý dědek. Byl opravdu divný. Celou noc bušil holí do stropu a pochodoval nahoru dolů, zamykal a odmykal, rozsvěcel a zhasínal a něco si u toho mrmlal pod fousy.
Mám před sebou týden školy. Trochu nacpaný, ale zároveň pohodový, při pomyšlení na to, že další týden je lyžák. Uhm, jazykový výcvik, abych to uvedla na pravou míru. Tak až na tu angličtinu s naší neschopnou třídní to myslím bude super.

Normálně teď mám vygumováno, nevím, co vám tak napsat. To bude tou dlouhou odmlkou. Tak mi nezbývá, než vás znudit informací, že jsem si v Promodu cestou ze školy během 10 minut koupila černé šortky na jaro slevněné ze 700 na 100,-. Mám z nich radost, a těším se, až se oteplí. A potřebuju (nejen) k nim černé a bílé silónky a nějaké nadkolenky. To jsem si to ale naplánovala, co? :D

Včera jsem se dívala na House, a znovu jsem se ujistila, že je to nepřekonatelný seriál.

Cuddy: (na sestřičku) Dala jsi Housovi toho vola se zlomeným prstem?
sestřička: Jsou ve dvojce asi deset minut.
Cuddy: Pacient měl prosit o jiného doktora už před sedmi minutami.
–
Wilson: (na Cuddy) Spala jsi s Housem. Zeptal se mě, než mi vzal housku. Vzal případ, aniž by se hádal. Ocenil žádost rodičů na MR.
[Zdroj]

V Čechách jsou diskriminovány černé propisky. A to silně. Dokonce i náplně jsou všude jen modré. Pokud nechcete gelovku, máte smůlu, musíte psát tou nudnou modrou. Přijel brácha, přivezl asi 3 propisky,a hádejte co? Všechny jsou černé :) Takže spokojenost, akorát můj nebohý sešit bude vypadat jako chamelen. Černá- nouzová černá gelovka- tmavě modrá (kapitulovala jsem)-světle modrá- konečně znovu ČERNÁ :D Aspoň že neustále zdobím tou samou oranžovou a zelenou.

Stáhla jsem si Hadouken- For the masses, The Kooks a Dirty Pretty Things. První zmíněné jsem ještě neměla příležitost poslechnout, brzo se k tomu ale chystám, a další dvě jsou docela dobré, najdou se tam písničky, co mi sedí,  DPT mi přijdou trochu zvláštní, i když to bude asi způsobeno poslechem v autě ve snaze přebít hrající radiožurnál :D

To by stačilo. Nebo nestačilo, ale já už nemám fantazii. A taky trpělivost bušit do téhle černé klávesnice u rodičů, protože to chce skoro kladivo- za překlepy se omlouvám, asi je jich hodně. Možná později přihodím nějaké ty fotky. Ale to já vždycky slibuju, a pak… :D Bye, my little piggies :)

Víkend jsem potřebovala jako sůl. Ne, radši napíšu “jako prase drbání”, to je tématičtější :D Jeden příklad hovořící za vše: čtvrtek- první hodina= chemie, super starťák. Následnoval dvouhodinový test s nikomu nic neříkajícím poslechem s otázkami, gramatikou a slohovkou, a protože jsme z toho pochopitelně byli úplně vycucnutí, upřímně jsme se další hodinu zasmáli nad zadáním písemky z fyziky z celé elektřiny.
Ne, že bych se tedy o víkendu flákala. Zrovna jsem se vrátila z mistr. republiky, kde jsem jak magor oběhla 15x ovál, aby to dohromady dalo 3000m, měla jsem tam čistě dámský fanclub :D:D Ale pro změnu, abychom si jako odpočinuli, nám na víkend profesoři nezadali vůbec nic. Jenom mi stačí se zítra naučit biologii, češtinu, napsat 3 slohovky na francouzštinu (jsem celá nadšená), udělat úkol na fyziku a matiku,…,…,… (a to už jsem něco udělala dopoledne). Můžete mi jen tiše závidět. A nebo i nahlas, jestli máte chuť :D

Pokračuji stěžovacím odstavcem. Kam spějí česká rádia? Absolutně se nedají poslouchat. Dokonce i Expres, mé dlouhodobě oblíbené rádio, začal hrát komerčně a blbě.  Pomyslně jsem si tedy rádia rozdělila na 2 skupiny:
1. rádia podle vzoru “radiožurnál”, co hrají už 20 let to samé, zlatá osmdesátá a devadesátá. Při poslechu takového rádia (ano, někdy jsem k jeho poslechu nucena, když rodiče potřebují nutně slyšet ty “strašně zajímavé zprávy”) většinou nasadím taktiku v podobě jakési alergické reakce, která mi umožňuje vypnout (sebe, ne to rádio, to by byla katastrofa, chápete) a přestat vnímat, což při svém momentálním konstatně vyždímaném stavu není zas takový problém.
2. rádia á la “evropa 2″, které buď omílají “hity” z t-music chart způsobem, že je pustí 3x do hodiny, nebo zabavují své posluchače opravdu povznášejícími remixy nějaké silně duchaplné skladby, trvajícími deset minut, během kterých se vystřídají asi tak 2 akordy a 2 věty. V tomhle případě buď bezděčně čekám, až ta hrůza skončí, v očekávání, že se to zlepší, abych následně zjistila, že jsem se mýlila, a nebo nemilosrdně vypínám.
A to mi fakt vadí. Kdybyste se někdo rozhodl založit nějaké normální rádio, dejte vědět, fandím vám. Protože rádio mi přijde jako super způsob zpestření vstávání a jakékoli jiné činnosti. A navíc díky němu člověk může objevit kupy zajímavé muziky. Když tedy hraje dobře, což se o našich rádiích říct nedá.

Objevila jsem The Rakes. Díky tipům na “similar artists” na torrentu. Hehe.  Jejich hudba sice není zrovna na vrcholu uměleckého umu, ale zato je fakt zábavná, hlavně co se týče témat a textů. Doporučuju checkovat, sice se to nedá poslouchat pořád, ale špatné to rozhodně není. Taky The Automatic nejsou tak špatní.

Tak. To by asi stačilo. Jsem busy a navíc tired, takže se odebírám do sprchy, poprvé smývat z hlavy svou černou barvu na šest umytí, která se absolutně nechytla, takže budu smývat spíš pomyslnou barvu. Tak se mějte :)

Nedávno jsem byla v Národní Galerii a znovu jsem tak narazila na hnutí Fluxus. Nejprve vás s ním za pomocí hrozně chytrých internetových zdrojů krátce obeznámím:

Umělecké hnutí Fluxus vzniklo v New Yorku kolem roku 1960, odtud se rozšířilo do Japonska a Evropy. Posunulo hranice umění velmi radikálním způsobem.  Spočívá zejména ve využití a kombinaci všemožných výtvarných technik a díla jsou ovlivněna filosofií i aktuální společenskou situací. Nejznámější přestavitelkou hnutí je Yoko Ono, ale zapojilo se do něj mnoho umělců po celém světě.

/je vtipné, jak od sebe lidé kopírují- našla jsem stejný text na třech různých stránkách :D/
Mě se na tom líbí to, jak jednoduché a základní věci se dají upravit tak, aby působily esteticky. Třeba vezmou obyčejný poznámkový blok, přilepí na černý papír,  trochou bílého textu okolo, dají to do rámečku a za sklo, a hotovo, je to zajímavé :)
Nebudu vás dále nudit žvásty. Tady fotky: